Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza postojů majoritní populace vůči imigrantům na úrovni vybraných států Evropské unie
Vavřička, Ondřej ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Práce se na úrovni států zabývá postoji majoritní populace vůči imigrantům. Tyto postoje jsou analyzovány ve vybraných zemích Evropské unie a cílem je potvrdit kauzalitu mezi heterogenním složením obyvatelstva (z pohledu podílu imigrantů na populaci) a mírou xenofobie většinové populace. Práce vychází z konceptu kontaktní hypotézy a předpokládá, že čím větší je relativní velikost populace imigrantů, tím pozitivnější postoje jsou majoritní společností vyjadřovány. Postoje většinové populace jsou sledovány na dvou úrovních. Za prvé skrze názory respondentů v European Social Survey 2014 a za druhé volebními výsledky populistických radikálně pravicových stran, které jsou zpravidla spojovány s důraznou proti- imigrační politikou. Zatímco míra xenofobie vyjádřená respondenty v ESS částečně odpovídá očekávanému modelu, závislost výsledků relevantních politických stran na podílu cizinců v populaci prokázána nebyla. Rozpor mezi výsledky obou analýz je přikládán tak zvanému modernímu rasismu. Klíčová slova: xenofobie, imigrace, radikální pravice, kontaktní hypotéza, Evropa
Analýza protiimigračních hnutí na území ČR: Blok proti islámu a Úsvit-národní koalice
Pochopová, Nicole ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Současná doba se z hlediska politických stran vyznačuje úspěchem nových politických stran a hnutí, které vznikají jako důsledek hospodářské recese v kombinaci s evropskou migrační krizí. S tím vyvstává otázka, zda mohou být stále řazeny ke krajní pravici, nebo se jedná o strany a hnutí, které jsou ideologicky prázdné, populistické a demagogické, nebo se jedná o úplně nový typ stran. Problematika zasahuje současný Západní svět i středovýchodní Evropy a proto je téma, navzdory zdánlivé probádanosti, vhodné k dalšímu zkoumání. Práce se tak zabývá novými subjekty na území České republiky (ÚPD, ÚNK, SPD, BPI, BPi, IMK, 7. Republika, ApČR, ČS). Cílem práce je predikce budoucnosti těchto subjektů v českém prostředí a jejich identifikace z hlediska příslušnosti ke krajní pravici. Teoretickým rámcem je krajní pravice dle C. Mudde, teorie islamofobie podle A. Quelliena rozšířená o F. Lopezův pohled. Posledním je definice populismus dle P. Taggarta a F. Pianizza, doplněné o identifikační znaky V. Havlíka a A. Pinkové. Práce užívá obsahové analýzy stranických dokumentů, webových stránek a profilů na Facebooku v kvantitativní i kvalitativní rovině. Dále autorka využívá polostrukturovaných dotazníků a rozhovorů s vybranými respondenty a základní monitoring médií. Autorka provádí podrobnou analýzu Facebooku za...
The Rise of Extreme Right: Evidence from the Slovak Parliamentary Election
Kotrč, Michal ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Čechová, Kristýna (oponent)
Čo vysvetl'uje nedávny volebný úspech extrémnej pravice na Slovensku? Hoci existuje vel'a štúdií o západoeurópskych extrémne pravicových stranách, menšia pozornost' je venovaná ich stredoeurópskym náprotivkom. Z meto- dologického hl'adiska ešte menej štúdií berie vo svojich modeloch do úvahy priestorové efekty. Ciel'om tejto bakalárskej práce je vysvetlit' volebnú pod- poru extrémne pravicovej politickej strany Kotleba - L'udová strana Naše Slovensko (Kotleba-L'SNS) v parlamentných vol'bách v roku 2016 s využitím širokej škály sociálno-demografických, ekonomických a kultúrnych premenných na obecnej úrovni. V prvej fáze používame regresiu s využitím metódy naj- menších štvorcov ako náš základný model. Ked'že tento model vykazuje ko- reláciu priestorových chýb, v druhej fáze využívame model s priestorovými chybami. Podarilo sa nám vytvorit' premennú, ktorá odstránila Rómov zo skupiny nezamestnaných, a tak sme oddelili efekt Rómov a nezamestna- nosti na volebnú podporu strany Kotleba-L'SNS. Týmto spôsobom sme zis- tili významný pozitívny vplyv podielu nezamestnaných l'udí na volebnú pod- poru tejto extrémne pravicovej strany. Ostatné odhady naznačujú významný pozitívny vplyv podielu mladých l'udí a l'udí s...
Patří Liga Severu do rodiny populistických radikálně pravicových stran?
Ferrarová, Miroslava ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je ověřit hypotézu, že Liga Severu patří do rodiny populistických radikálně pravicových stran. Práce vychází ze současných politologických teoretických přístupů, přičemž pro ověření hypotézy jsem využila kritéria stanovená jako typická pro tento typ politických stran holandským badatelem Casem Muddem. Při ověřování hypotézy jsem vycházela z obsahové analýzy pramenů. Jednalo se především o volební programy Ligy Severu, politické dokumenty, názory vedení a členů strany publikované ve stranickém deníku La Padania, záznamy veřejných vystoupení a rozhovorů pro média ze strany Umberta Bossiho a dalších představitelů strany, manifesty, pořady v rozhlasové stanici Padania libera a zákony předložené ligistickými ministry italskému Parlamentu. Liga Severu byla zkoumána v kontextu vývoje politického i stranického systému v Itálii od sjednocení do současnosti. Výsledky analýzy potvrdily přítomnost všech znaků, které splňují podmínky Muddeho maximální i minimální definice tj. nativismu, autoritářství a populismu. Tento výsledek řadí Ligu Severu k rodině populistických radikálně pravicových stran. Klíčová slova: Liga Severu, radikální pravice, nativismus, populismus.
Neetablovaná pravice v ČR: Vliv neetablovaných pravicových subjektů na politické a společenské prostředí v ČR a podmínky pro jejich vznik a rozvoj na začátku 2. dekády 21. století
Janečková, Kateřina ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce chce odpovědět na otázku, zda a jakými způsoby ovlivňuje neetablované sdružení Akce D.O.S.T. společenské prostředí v České republice a je-li možné tento subjekt označit jako pravicový radikálně populistický. Odpověď práce nachází prostřednictvím analýzy sdružení na základě konceptu populistické radikální pravice Case Mudda. Podle teorie tzv. tiché kontrarevoluce Piera Ignaziho následuje zhodnocení, zda současné podmínky v České republice jsou příznivé pro vzestup krajně a radikálně pravicových stran a jiných subjektů tohoto typu a zda lze případně očekávat, že budou v následujících letech posilovat. Pozornost je dále zaměřena zejména na otázku, zda hospodářské podmínky, které mají na voliče dopad, ovlivňují jejich podporu krajně pravicových stran.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.